Milí spoluobčané.
Budu tentokrát více osobní než obvykle. Tohle není zpravodajský ani publicistický článek novináře. Jde o komentář člověka, který s vámi žije ve městě a záleží mu na něm. Nakonec vám snad i prozradím, koho budu volit. Ale to není to nejdůležitější, o co se s vámi chci dnes podělit.
Měl jsem hodně plánů na nové předvolební články, ale zjistil jsem, že už toho mnoho napsali jiní v rámci předvolební kampaně. A musím přiznat, že mám radost, jak se změnila atmosféra ve městě od minulých voleb a že to vlastně nemusím dělat.
Když jsem se přistěhoval do Kostelce nad Černými lesy před deseti lety, rozhodně jsem neměl v plánu trávit svůj čas natáčením mnohahodinových jednání zastupitelstva a psaním článků. Mám velké pochopení pro lidi, kteří v této náročné době touží po svém klidu a bezpečí plném koťátek, fotbalu, piva a motokrosu a také jsem k nim snad chtěl alespoň chvilku patřit.
Brzy jsem se zcela neplánovaně setkal s panem Černým, tehdejším místostarostou. Záhy po našem nastěhování se v naší ulici měla stavět kanalizace a já se potřeboval dozvědět nějaké podrobnosti, co a jak bude. Dozvěděl jsem se od něj, že naše ulice se bude rekonstruovat až nakonec a všechno je skvěle připravené. Během týdne však přijely bagry, pobořily nám plot a z ulice se stala hluboká, těžko překonatelná jáma. Vše bylo úplně jinak. Nová kanalizace dlouho tekla na louku a povrchy ulic na starém městě nejsou opravené dodnes.
Náměstí nám připadalo nějak nedodělané, jako by každou chvilku měli přijet dlaždiči a za sborového nadávání ho opravit. Vypadá tak dodnes.
Musel bych být slepý, abych neviděl, že tohle město nevzkvétá a nekypí zdravím. A že je hluboce rozdělené a plné zášti z dob, které jsem tu nezažil. Už tehdy to bylo prý něco prastarého.
V Černokosteleckém zpravodaji se objevovaly články, které se snažily dehonestovat kohokoliv, kdo se odvážil k jakékoliv kritické poznámce. Bývalá starostka byla obviňována z trestného činu, který se nestal. Byl jsem zvědavý, co tak dramatického se děje, že je nutné být na lidi tak ošklivý, a tak jsem se jako kameraman v době hlubokého covidu vydal poprvé s kamerou natočit zastupitelstvo. Byl jsem tam sám v obecenstvu. Dodnes si pamatuji ty vyděšené obličeje radních, bylo to jako přijít ozbrojený do té zadní místnosti za casinem. Dál ten příběh asi znáte… Zákaz natáčení jsem si líbit nenechal, a proto vznikl Kostelák.
Brzy se ke mě kromě pár občasných přispěvatelů přidal pan Jiří Hůla. Rád na něj vzpomínám, se svým vtipem a rozhledem mi ukázal mnoho zajímavého z kulturní historie města, ale i kostlivce z různých koutů, které by stálo za to opravit. Bohužel náhle odešel. Příliš brzo. Bylo to v době konání komunálních voleb v roce 2022, které bohužel žádnou změnu k lepšímu nepřinesly.
Vlastně ano. Kritické články z oficiálního zpravodaje zmizely zcela a místo nich na nás začala zářit jakási paralelní realita našeho města. Obrázky, na kterých bylo vše nádherné, opravené, vybudované. Náměstí, dolní náměstí, ulice, muzeum, cyklostezky, chodníky, lávka…
Kostlivci však nikam nezmizeli a město mezitím dále pustlo. Lidé začali psát na Facebook, že se tady už necítí bezpečně. Ve skutečnosti se nepodařilo vybudovat ani použitelnou toaletu na náměstí a radní nedokázali zajistit, aby se městská policie mohla opřít o platnou vyhlášku, na základě které by mohla regulovat užívání alkoholu ve městě.
Možná tohle je to pradávné prokletí našeho města – volili jsme podle zájmových skupin a podle toho, co kdo komu nasliboval pro jeho spolky či sousedy. Jenže ve chvíli, kdy je město špatně řízené, na to doplácíme všichni bez výjimky. Poznáme to přesně ve chvíli, kdy se najednou bojíme pustit vlastní děti samotné do školy.
Na jednání zastupitelstva chodilo zpočátku jen pár lidí, ale snad díky tomu velkému rozporu mezi obrázky a realitou jich začalo postupně přibývat a poslední rok bývá plno. Lidé se začali ptát na kvalitu prezentovaných projektů. Ptali se, proč se nic z toho s nimi nekonzultovalo předem. Kostelák mezitím upozornil na to, že v pozadí tvorby obrázků stál podezřele řízený management dotačních zakázek, podivná výběrová řízení, zkopromitované projekční i stavební firmy a upozornil i na konflikt zájmů uvolněného zastupitele. Nikdo zatím nedokázal spočítat, kolik nás to dosud stálo.
Dodnes nepoznám, kdy pan starosta Černý záměrně lže, nebo zda tak často projevuje svoji nekompetentnost. Každopádně mě vždycky bolelo, když jsem opakovaně musel poslouchat, jak občanům do očí říká nepravdu. Téměř na každém zasedání zastupitelstva, včetně toho posledního, tvrdil, že už je hotový projekt na novou čistírnu odpadních vod, že už je požádáno o stavební povolení. Způsob jeho komunikace s občany se nedá popsat, ale na našich videozáznamech je naštěstí zaznamenán.
Město řídilo pět radních. Kromě pana starosty ještě pánové Kahoun, Vedral, Král a Liška. Poslední dva jmenovaní často sami zmiňovali pochybnosti o způsobu řízení města, což je pozoruhodné. Ani oni se prý nedostávali ke všem potřebným informacím, na základě kterých se dělala rozhodnutí. Těžko se však dokáži smířit s tím, že na nich neleží část odpovědnosti za to, že tento systém vydržel celé volební období.
Mimořádné zasedání zastupitelstva svolané po autonehodě pana starosty mohlo přinést změnu, ale nestalo se tak. Památné se pro mě stalo zvolání pana Krále, že tu není nikdo jiný, kdo by to chtěl dělat. Nyní tu tedy máme sedm stran a sdružení, které kandidují v letošních komunálních volbách. Díky tomu zvolání víme, že nejméně ve třech stranách v čele kandidátek stojí titíž lidé ze současné rady, kteří „to nechtějí dělat“ (Náš Kostelec s podporou Naše Česko, Starostové a nezávislí, Patrioti – kostelecká levice). Pak tu máme pana Černého, který se starostou stát chce, přes všechna jím zmiňovaná příkoří od nevděčných občanů (Kostelec sobě).
7 volebních uskupení, 105 kandidátů. Není to moc? Je těžké říct, kolik z kandidátů to myslí vážně. Mnoho z nich jsem na zasedání zastupitelstva nikdy neviděl a asi nikdy neuvidím. Ale troufám si říct, že je skvělá zpráva, že se tolik lidí více nebo méně zapojilo a alespoň trochu zapřemýšlelo o tom, zda budou hájit status quo, nebo zkusí o věcech přemýšlet jinak.
Vždycky jsem ve svých textech byl opatrný v tom, abych kritizoval jednotlivé zastupitele za jejich rozhodnutí. Zda více mluví, nebo mlčí. Vážím si každého, kdo je ochotný věnovat svůj čas a energii svému městu. Sám jsem opakovaně odmítal nabídky kandidovat od různých subjektů, nemohl bych se tomu zatím věnovat naplno, jak bych si sám představoval.
Opozice neměla v tomto volebním období početně šanci něco změnit a vůbec jsem jim její roli nezáviděl. Po úvodním ospalém začátku se snažili zorientovat a návrhy pečlivě studovat a soustavně připomínkovat. Většina rozhodnutí se však děla již v Radě města a na zastupitelstvu se často jen marně diskutovalo o něčem, co už bylo dávno rozhodnuté. Současná opozice je reprezentovaná kandidáty ve Sdružení nezávislých kandidátů „Čas pro Kostelec“ a OK Klíč Kostelec nad Černými lesy. V obou kandiduje řada slušných a zapálených žen i mužů, které stojí za to podpořit. Místo krásných obrázků nabízí svojí práci a odbornost.
Osobně jsem si vybral kandidátku JSME Kostelec, která pro mě představuje novou energii pro tohle město. Začali s kampaní mnohem dříve, než by bylo taktické, ale nastartovali ji takovým způsobem, že se ostatní museli přizpůsobit nastavenému tempu. Díky tomu jsme tady již před prázdninami měli odborné debaty, společné cyklovyjížďky a běhy, setkání v kavárnách a hospodách, mítink na náměstí. A také díky nim máme na Facebooku jako na dlani představení všech kandidátů z různých uskupení, předvolební videa na Instagramu a vášnivé debaty k jednotlivým tématům. Může to být otravné, ale je to známka toho, že Kostelec nad Černými lesy ještě žije.
Věřím, že tohle město potřebuje opravdový restart, čerstvou energii lidí, kteří nejsou zatížení a znehybnění starými spory. Slušných a schopných lidí na kandidátkách je dost, a to je skvělé. Tohle město ale potřebuje ještě něco navíc, protože míra zanedbanosti je obrovská. Pokud se to podaří a z voleb vzejde alespoň trochu vstřícné vedení města, bylo by skvělé, kdyby v tom vítězové nezůstali sami, protože popravdě není o co stát. Zastupitelstvo zřizuje různé výbory, do kterých se mohou zapojit i běžní občané, kteří nekandidovali a podílet se na plánování a připomínkování. Nenechte si ujít první povolební zastupitelstvo.
Tohle město ožilo a byl bych moc rád, kdyby se ta energie neztratila. A třeba jednou to opravdu důležité nebude potřeba řešit a Kostelák bude plný koťátek, fotbalu, piva a motokrosu. Nebo prostě nebude potřeba.
Užijte si krásný volební víkend a možnost se vyjádřit!
