Cholera řádila ve Stříbrné Skalici víc a více. Již ani umíráčkem nevyzváněli, aby zbytečně obyvatelstva nelekali. Ačkoliv nemocných bylo mnoho, přece jich umíralo málo. Od 13. září do 11. října umřelo 49 lidí. Poslední obětí cholery byl hrobník.
Zdroj: Pod Lipany. 1922 — 1928. (převzato z neznačené xerokopie článků).
z publikace Černokostelecký kalendář, Mikroregion Černokostelecko, 2005. Editor Jiří Hůla, kresba: Boris Tesař
Epidemie cholery v českých zemích byla epidemie bakteriálního onemocnění cholery v Čechách, na Moravě a v českém Slezsku v letech 1866 až 1867, bezprostředně po, pro Rakouské císařství prohrané, prusko-rakouské válce. Nemoc do Čech a na Moravu zavlekly a rozšířily zejména pruské okupační jednotky, které sem vstoupily v červnu a červenci 1866, a po rychlém vítězství zabraly téměř celé území koruny České. K šíření přispěly především nuzné ubytovací podmínky pruských vojáků, od kterých se cholerou nakazilo též civilní obyvatelstvo. Úmrtnost při tehdejší nedostatečné lékařské péči, neexistenci antibiotik a špatné hospodářské situaci v zemi byla velmi vysoká, celkový odhad počtu zemřelých sahá přes 100 000 obětí. Epidemie rovněž přispěla k politické krizi v říši, jejímž výsledkem bylo vyhlášení tzv. dualismu, tedy vzniku Rakouska-Uherska 8. června 1867. Nákaze podlehlo mj. několik osobností českého společenského života. (Zdroj: Wikipedia)
