V historii slavných osobností Kostelce nad Černými lesy se objevují tři Karlové Vaňkové.
Karel Vaněk (1866 – 1924) byl politik, překladatel, čestný občan města Brna
Kostelecký rodák, čestný občan města Brna
Narodil se 23. ledna 1866 v Kostelci nad Černými lesy, v domě č. p. 266 v Lipanské ulici. Začínal jako truhlářský dělník, politicky se angažoval už za Rakouska-Uherska.
Od roku 1901 pracoval v Praze coby ústřední tajemník Československé sociálně demokratické strany dělnické, jako předseda Dělnické akademie (1901-1904) patřil v roce 1902 mezi hlavní organizátory pražské Dělnické výstavy. Kolem roku 1903 přesídlil do Brna, kde se brzy stal význačnou osobností sociálně demokratického hnutí.
Od roku 1906 byl poslancem Moravského zemského sněmu, v letech 1911-1918 Říšské rady. V době 1. světové války se stal stoupenec Šmeralova prorakouského aktivismu, v roce 1917 se s ním rozešel.
Po vzniku Československa zasedal v Revolučním národním shromáždění, v únoru 1919 se stal ředitelem brněnské Všeobecné úrazové pojišťovny. Po volbách, ve kterých zvítězili sociální demokraté, byl prvním českým starostou města Brna. Volby byly sice brzy zrušeny, město přechodnou dobu řídil vládní komisař, nové volby v únoru 1920 Karla Vaňka ve funkci brněnského starosty opět potvrdily. V prosinci stejného roku, v souvislosti s dělnickými nepokoji v Brně a v blízkém okolí, z funkce starosty odstoupil.
Začátkem 90. let se stále více sbližoval s levicovým křídlem sociální demokracie, v roce 1921 vstoupil do Komunistické strany Československa. Zemřel v 24. února 1924 na srdeční mrtvici. Předcházející večer se ještě zúčastnil zasedání správní rady Ústředního dělnického konzumního spolku Včela.
„Již italský státník Macchiavelli praví, že svoboda nemožna jest tam, kde žije mnoho lidí z práce jiných bez práce své vlastní, a svoboda i v naší republice nebude možna, dokud zde budeme mít množství trubců vedle společenských včel.“
Karel Vaněk z proslovu v Revolučním národním shromáždění v roce 1919
