Druhý díl naší historie milovné minisérie Černé a bílé lesy Kostelce nás zavede opět do bezprostřední blízkosti města Kostelce nad Černými lesy. Osada Hošť, je skupinou několika obytných domů a hospodářských budov bývalého panského dvora. Dvůr sloužil ve středověku jako sídlo místního leníka.
Nejstarší písemná zmínka
Nejstarší nepřímá písemná zmínka o Hošti se dochovala z roku 1394. Leník Bohuněk Hájek z Hoště (Hostecz) hájil statek své manželky Čeňky v Chotýšanech (okres Benešov). Po smrti jejího prvního manžela Mrákoty z Chotýšan totiž statek spadl v rámci odúmrtního práva na krále Václava IV., který bez ohledu na žijící dědičku obratem udělil Chotýšany Janovi Divokému z Jemniště. Bohuněk nosil ve znaku zlaté hrábě na modrém štítu. Patřil k rodině Hájků z Tismic, která v polovině 14. století držela manství Chrást u Přistoupimi.
Hošť od svého prvopočátku nepatřila ke Kostelci, ale tvořila menší samostatný manský statek o dvou sídlech (Hošť a Přehvozdí) a sousedila s Kostelcem. Zlaté hájkovské hrábě sousedily s černým lvem leníků z Kostelce a Náchoda.
Hošť nebo Hoštec
Podle toponomastika Antonína Profouse odvozuje Hošť svůj název podle osobního jména Host. Prvotní tvar středověkého názvu zněl Hostec = Hostův nebo Hosťův dvorec, kdy se k původnímu kořenu připojila přivlastňovací koncovka -ec (podobně jako u názvu Škvorec). Tvar Hostec může také odkazovat na velikost sídla jako zdrobnělina Malý Hošt (podobně jako u názvu Tehovec).
Popis hoštecké tvrze zachytil černokostelecký urbář (předpis poddanských platebních a pracovních povinností poddaných vůči vrchnosti), z roku 1677. Knihu uchovává depozitář Státního oblastního archivu v Praze na Chodově. Objednat si ji můžete do badatelny z velkostatkového fondu Kostelec nad Černými lesy pod inventárním číslem 3138. Kniha je dokonce digitalizovaná a přístupná na internetu, kde si ji můžete z pohodlí domova prolistovat.
Podle urbáře stávala uprostřed dvora tvrz, v ní byla umístěna v přízemí na severní straně dřevem roubená velká ratejna (byty zemědělských dělníků) o čtyřech oknech a kamennou dlažbou, zděná klenutá kamenem vydlážděná kuchyně s ohništěm, chlebovou pecí a cihlovým komínem, zděná klenutá síň (prostorná místnost) podzemním sklep a komora (pokoj) pro šafáře a mléčný tuk. Ze síně vedly dřevěné schody do patra na pavlač. Patro bylo roubené lepenicí (dřevěnými kládami vyplněnými hliněnou mazaninou). V patře byl špýchar (sklad obilí), spíž a kurník. Krov byl pobit šindelem.
(© Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E.Purkyně; © Ministerstvo životního prostředí České republiky; © Austrian State Archive/Military Archive, Vienna)
Připojení ke Kostelci
Hošť drželo po Hájcích v 15. století několik urozených rodin. Roku 1447 se její první část a roku 1461 druhá část dostaly do držení Kostků z Postupic. Rodina nosila ve znaku shodný symbol jako Hájkové – zlaté hrábě na modrém nebo černém štítu. Nakonec roku 1498 držitel panství Komorní Hrádek Zdeněk IV. Kostka z Postupic Hošť prodal svému sousedovi na Černém Kostelci Michalovi Slavatovi z Košumberka. Michal složil za Hošť 50 kop českých grošů v hotovosti a než vesnici připojil k černokosteleckému panství, požádal Michal krále Vladislava Jagellonského o její uvolnění z manského závazku. Král Michalovi vyhověl a zbavil Hošť 3. srpna 1497 manského závazku.
Michal Slavata ještě roku 1498 od Zdeňka Kostky přikoupil k panství dědičné vesnice Bohumil, Aldašín, Kozojedy a Přehvozdí. K tomu dva kostelní patronáty (práva dosazovat faráře) ke kostelům v Kozojedech a Aldašíně a rybníčky pod Kozojedy. To vše stálo 1 000 kop českých grošů.
V příštím díle se podíváme do zaniklé vsi Cukmantl.
