Zemřel Jiří Hůla

Stál u zrodu kosteleckých keramických trhů, záchrany barokního špitálu, Galerie H i největšího archivu výtvarného umění v republice.

Ve věku 78 let zemřel výtvarník, vizuální básník, publicista a kurátor Jiří Hůla (7. 6. 1944 – 23. 9. 2022). Narodil se v Praze, ale od dětství žil v Kostelci nad Černými lesy, odkud pocházela jeho rodina. Otec byl mechanikem, maminka švadlenkou, dědeček ředitelem školy a pradědeček starostou Kostelce. Jiří se chtěl stát olympijským vítězem v desetiboji, ale určujícím momentem pro něj byla návštěva vědecké knihovny. „Tam jsem najednou viděl ty knihy, nikdy jsem takový množství neviděl, přišlo mi, že tam je všecko, že je tam ta moudrost.“ V letech 1961 až 1966 absolvoval Univerzitu Palackého v Olomouci. Vybral si obory matematika a tělocvik, což souviselo s jeho celoživotní touhou mít věci správně utříděné.

A projevilo se to i v jeho umělecké tvorbě, která se pohybovala na pomezí poezie, teorie informace a výtvarného umění. Texty a obrazy se pokoušel rozkládat na základní jednotky a znovu skládat v nových souvislostech. Přišel také s řadou nových výtvarných technik. Na přelomu 70. a 80. let se věnoval počítačové grafice. Vše se učil sám, výtvarné umění nestudoval, a snad i to ho po celý život udržovalo v určité pokoře a ochotě podporovat ostatní. „Práci Jiřího Hůly, shodně ve vlastní tvorbě jako ve službě dílu druhých, charakterizuje skromnost, upřednostnění druhého, nelpění na sobě samém, nelpění na jednou dobytém… Pevné zaměření do budoucnosti i pokora před tím, co přinese,“ psalo se u příležitosti jeho 70. narozenin, kdy byl nominován na Cenu Ministerstva kultury za dlouhodobý přínos českému výtvarnému umění.

Od roku 1983 do roku 1988 provozoval se svým bratrem Zdenkem Hůlou ve svém domě v Kostelci nad Černými lesy soukromou nezávislou Galerii H, která měla jedinečný význam v dějinách českého výtvarného umění. Šlo o jedno z mála míst, kde se mohli výtvarníci svobodně setkávat. Uskutečnilo se zde na čtyřicet výstav a akcí. Podmínkou účasti na konfrontačních výstavách bylo dodržení stanoveného tématu, nikoliv příslušnost výtvarníka k establishmentu nebo k disentu. Toto období bylo pro oba bratry i jejich rodiny velmi hektické. „Dům byl tehdy neustále plný lidí, životní prostor každého malý, dneska nechápu, jak jsme to vydrželi, bylo to drsné“, vzpomínal Jiří Hůla po letech.

Pro Jiřího bylo typické, že si ke všemu rád vedl kartotéky a tak postupně vznikl Archiv výtvarného umění. Obsahuje knihy, katalogy, časopisy, pozvánky, plakáty, texty, výstřižky, tiskové zprávy, fotografie, diapozitivy… Od roku 1984, kdy archiv založil, se mu podařilo vytvořit suverénní samostatnou instituci, největší sbírku dokumentů a obsáhlou databázi o výtvarném umění v Česku a na Slovensku. „Unikátní hodnota této sbírky je v množství dat a jejich nevýběrovosti“, říká dnes doc. PhDr. Tomáš Winter, Ph.D., ředitel Ústavu dějin umění AV ČR. V umění často až s odstupem času lze rozpoznat kvalitu a nové směry. Jiří Hůla neměl potřebu jednotlivá díla hodnotit, ale byla v něm silná touha je třídit a dávat do kontextu. Veřejně přístupná internetová verze archivu abART tak dnes obsahuje statisíce jmen a miliony vzájemných odkazů.

Jiří Hůla miloval své město, Kostelec nad Černými lesy. Snad nikdo ho neměl tak prochozené a zdokumentované. Každé odpoledne se vydával na pěší nebo cyklistické výpravy po centru i širokém okolí, všechno si fotil, zapisoval a třídil. Ještě před pádem komunistického režimu se díky němu doslova na poslední chvíli podařilo zabránit přeměně barokního špitálu pod zámkem na parkoviště. Petici podepsalo 1200 lidí. Tyto dramatické momenty zachycuje televizní dokument „Kdo za to může“.

Málokdo ví, že také díky Jiřímu Hůlovi máme dnes v Kostelci keramické dny. V roce 1989 v rámci oslav 500 let výročí povýšení Kostelce na městys inicioval velkou výstavu staré keramiky, vystavenou ve výkladních skříních po celém městě. Součástí akce byly i první Keramické trhy, které se od té doby konají každoročně.

Během revoluce v listopadu 1989 se podepisovaly archy na podporu stávkujících studentů nejprve v jeho domě. Spoluzaložil kostelecké Občanské fórum. Po prvních svobodných volbách na jaře 1990 byl členem rady města. V té době se podílel na obsahu periodik Kostelec a Černokostelecko. V politice vydržel necelá dvě volební období. „Byli jsme naivní, brzy nás převálcovali ti, co v tom uměli chodit,“ říkal. Podařilo se mu prosadit osamostatnění muzea na náměstí Smiřických, které do té doby spadalo pod Regionální muzeum Kolín. Díky němu tu v dalších letech mohli vystavovat špičkoví čeští výtvarníci včetně kostelecké rodačky Evy Švankmajerové.

Spolupracoval na publikacích Osobnosti Podlipanska, Černokostelecký kalendář, Domy a lidé a dalších. Měl rozpracované další náměty o milovaném městě. Podobně jako si nevybíral ve výtvarném umění, i při mapování veřejného prostoru procházel nejen centrum města, ale i jeho okraje a strmé rokle v okolí. Dokumentoval krásná i ošklivá zákoutí. Z poslední cyklistické výpravy za oblíbeným červeným pískovcem se bohužel již domů nevrátil, na stole zůstal notebook s rozepsanými texty. Díky jeho odkazu však dostává každá zvídavá duše nejen v Kostelci nad Černými lesy dostatek indicií pro vlastní pátrání a další a další objevování skrytých souvislostí.

Články Jiřího Hůly

Redakce Kosteláka ztrácí s odchodem Jiřího Hůly nejaktivnějšího přispěvatele a moudrého rádce. Přitom málokdo ze čtenářů tušil, že autorská zkratka jih patřila jemu, byl zvyklý se takto podepisovat z éry tištěných periodik a ve své skromnosti necítil potřebu své jméno zdůrazňovat. Těšili jsme se každý týden na jeho další objevy… Děkujeme!

Libor Kozák

Jako nezávislý producent, režisér a kameraman je spolutvůrcem sociologických dokumentů mapujících mimo jiné témata lokálních komunit v globálním kontextu (Žít změnu). Podílí se na vzniku dokumentárních cyklů pro Českou televizi, například Nedej se, Občanské noviny, Příběhy slavných, O vědě a vědcích, Artmix a další. Rád spolupracuje i s neziskovými organizacemi, podrobně se věnuje tématům vzdělávání a transparentnosti státní správy (Kauza 3, Kostelák).

Našli jste v článku chybu, nebo chcete napsat vlastní článek? Napište nám na redakce@kostelak.cz

Cílem webu kostelak.cz je podpora a propagace komunit a občanských iniciativ v Kostelci nad Černými lesy a nejbližším okolí.

Sdílej

Sdílej tento článek se svými přáteli!